Loutky na zámku, Zámek Lysice, 2009
V dobách konce 19. a počátku 20. století nebylo kino ani televize. A tak měli lidé více na času na řadu kratochvílí, z nichž velkému zájmu se těšilo loutkové divadlo. Ke kulturnímu vyžití dospělých a později hlavně dětí patřily dříve neodmyslitelně loutky a loutková divadla. Loutky a kompletní loutková divadla s mnoha proměnami určená pro domácí či spolková představení od konce 19. století do počátku I. Československé republiky jsou hlavním lákadlem aktuální výstavy v Renesančním salonku zámku v Lysicích.
Na své si zde mohou přijít zejména ctitelé krásných loutek, milovníci pohádkových bytostí a především děti, kterým se zde nabízí pohled na historická rodinná divadla s půvabnými loutkami různých řezbářů.Výroba loutek patřila k české tradici, v průběhu staletí se obliba loutek měnila, za nejslavnější období této obliby je považován konec devatenáctého a první polovina minulého století, kdy loutkové divadlo nesmělo chybět téměř v žádné vzdělané rodině.
Výstava „Loutky na zámku“ představuje ukázky řezaných loutek kočovných marionetářů, kteří putovali od vesničky k vesničce ve vozech a hrávali ve skládací scéně v sálech hostinců. Stávalo se, že byli pozváni s představením i k panstvu na zámek, kde v případě úspěchu bývali štědře odměněni. Někdy si šlechta nechala řezat loutky a malovat kulisy pro vlastní hraní divadla z libosti, jindy loutek užívali s úspěchem učitelé šlechtických dětí.
Také v podzámčí panoval čilý loutkářský ruch. Nemuselo se jen čekat, kdy do městečka zavítá některý s kočovných loutkářů.Od konce 19. století zde vznikala spolková loutková divadla často s pravidelným provozem. Nejprve užívali sice stejných loutek a kulis jako kočovní marionetáři, později stále častěji loutky a kulisy firem, které se na výrobu těchto potřeb specializovaly a spolupracovaly s uměleckoprůmyslovými dílnami. V téže době došlo k mohutnému rozmachu rodinného loutkového divadla a v mnoha rodinách fungovala malá stolní divadla, stále častěji s repertoárem věnovaným dětem.
Výstava v zámku Lysice představuje především tradici řezbovaných loutek, kde každá z nich je svébytným uměleckým dílem a také tradici ručně malovaných originálních kulis - od větších divadel kočovných loutkářů, přes spolková divadla až k divadlům rodinným.
V dobách konce 19. a počátku 20. století nebylo kino ani televize. A tak měli lidé více na času na řadu kratochvílí, z nichž velkému zájmu se těšilo loutkové divadlo. Ke kulturnímu vyžití dospělých a později hlavně dětí patřily dříve neodmyslitelně loutky a loutková divadla. Loutky a kompletní loutková divadla s mnoha proměnami určená pro domácí či spolková představení od konce 19. století do počátku I. Československé republiky jsou hlavním lákadlem aktuální výstavy v Renesančním salonku zámku v Lysicích.
Na své si zde mohou přijít zejména ctitelé krásných loutek, milovníci pohádkových bytostí a především děti, kterým se zde nabízí pohled na historická rodinná divadla s půvabnými loutkami různých řezbářů.Výroba loutek patřila k české tradici, v průběhu staletí se obliba loutek měnila, za nejslavnější období této obliby je považován konec devatenáctého a první polovina minulého století, kdy loutkové divadlo nesmělo chybět téměř v žádné vzdělané rodině.
Výstava „Loutky na zámku“ představuje ukázky řezaných loutek kočovných marionetářů, kteří putovali od vesničky k vesničce ve vozech a hrávali ve skládací scéně v sálech hostinců. Stávalo se, že byli pozváni s představením i k panstvu na zámek, kde v případě úspěchu bývali štědře odměněni. Někdy si šlechta nechala řezat loutky a malovat kulisy pro vlastní hraní divadla z libosti, jindy loutek užívali s úspěchem učitelé šlechtických dětí.
Také v podzámčí panoval čilý loutkářský ruch. Nemuselo se jen čekat, kdy do městečka zavítá některý s kočovných loutkářů.Od konce 19. století zde vznikala spolková loutková divadla často s pravidelným provozem. Nejprve užívali sice stejných loutek a kulis jako kočovní marionetáři, později stále častěji loutky a kulisy firem, které se na výrobu těchto potřeb specializovaly a spolupracovaly s uměleckoprůmyslovými dílnami. V téže době došlo k mohutnému rozmachu rodinného loutkového divadla a v mnoha rodinách fungovala malá stolní divadla, stále častěji s repertoárem věnovaným dětem.
Výstava v zámku Lysice představuje především tradici řezbovaných loutek, kde každá z nich je svébytným uměleckým dílem a také tradici ručně malovaných originálních kulis - od větších divadel kočovných loutkářů, přes spolková divadla až k divadlům rodinným.